ProAction Café: od nápadu k akci

27.03.2026

Na ProAction Café si účastníci navzájem pomáhají díky několika kolům konzultací významně proměnit své nápady na konkrétní projekty či řešení. Vychází z kombinace metod "World Café" a "Open Space", přičemž využívá kolektivní inteligence skupiny.

Metodu vyvinuli Rainer von Leoprechting a Ria Baeck.

Výhody:

  • Vytváří bezpečný prostor pro kreativní řešení složitých otázek.
  • Umožňuje rychlý posun od základní otázky či nápadu k akčnímu plánu.
  • Podporuje vzájemné učení a propojování nápadů mezi účastnictvem.
  • Pomáhá propojovat desítky až stovky účastníků, umožňuje jim vzájemně se lépe pochopit a "dát hlavy dohromady".

Nevýhody:

  • Vyžaduje dostatečný časový blok (ideálně 2,5 až 3,5 hodiny).
  • Náročnost na prostor a vybavení (pro skupiny 4-5 lidí je potřeba 1 stůl se židlemi, mezi stoly je třeba procházet).
  • Kvalita výstupů závisí na ochotě účastníků přinášet vlastní otázky, nápady či výzvy k řešení a též na ochotě ostatních efektivně přispívat.

Příprava předem:

  • Zarámovat setkání hlavní otázkou či výzvou, např. "hledáme nápady na projekty, které mají potenciál podpořit komunitní život či podpořit lidi v obtížných situacích".
  • Připravit účastníky, kteří přichází s konkrétním nápadem, otázkou či výzvou (tzv. "callers"), aby je dokázali krátce představit a shrnuli, s čím potřebují pomoci. 
  • Pozvat různorodé účastnictvo, aby mohlo přispět svými pestrými zkušenostmi a perspektivami
  • Zajistit místo a občerstvení  

Jak postupovat na místě: 

Check-in a tvorba agendy: Hostitel/ka v kruhu sdílí účel setkání a pravidla vycházející z filosofie Art of Hosting. Ti, kteří přicházejí s konkrétním projektem či otázkou (tzv. "callers"), představí svou výzvu ostatním a obsadí diskusní stoly. Ostatní si přisednou na vollná místa.

Tři kola strukturovaných konzultací: Účastníci rotují mezi stoly a v každém kole pomáhají hostiteli tématu jiným způsobem:

  • 1. kolo: Co nás skutečně nejvíce pálí? – Cílem je prohloubit pochopení výzvy či nápadu a vyjasnit hlavní zadání pro další diskusi.

  • 2. kolo: Co chybí? Co je třeba více rozvinout? – Hledání prvků, které by projekt učinily úplnějším a realizovatelným.

  • 3. kolo:  Co jsem se naučil/a o sobě? a... o projektu? Jaké jsou mé další kroky? Jakou podporu potřebuji? – Syntéza učení a formulování konkrétní podpory, kterou hostitel potřebuje.

Závěrečný kruh: Sdílení odpovědí na otázky "Za co jsem vděčný/á?" a "Jaké jsou mé další kroky?".

Příklady využití metody:

  • Rozvoj společensky prospěšných projektů ve Skautském institutu v Praze ve spolupráci s Development Coffe (poprvé v roce 2015). Zájemci přišli se svým nápadem na společensky prospěšný projekt, se kterým potřebovali pomoci. Ostatni přišli, aby přispěli  svými zkušenostmi, nápady a schopnostmi.
  • Komunitní plánování. Další organizace využívají metodu k propojení různých aktérů nad společnými tématy (např. vize rozvoje obce), kde diskuse vede ke spolčným, promyšleným akcím.
  • Rozvoj evaluací v nadačním sektoru (2026). Nadace přinesli návrh nového programu a během konzultací s evaluátory si ujasnily prioritní otázky, metodiku či proveditelnost evaluace.
Formát Proaction Café je pro lidi zábavný. Panuje různé povědomí o oblasti evaluací, podobná setkávání mají smysl. Získali jsme praktické vhledy do budoucna.
Účastnice ProAction Café pro evaluátory a nadace

Autor fotografií: Tomáš Princ, z ProAction Café 3. 3. 2026 ve spolupráci s nadací Via Clarita a Českou evaluační společností

Další zdroje:

 

Share